|
|
Detekce bdělosti mozku ze skalpového EEG záznamu za pomoci vyšších statistických metod
Semeráková, Nikola ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Labounek, René (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje detekci bdělosti mozku ze skalpového EEG záznamu pomocí vyšších statistických metod. Součástí práce je popis elektroencefalografie, od způsobu geneze signálu, snímání, elektroencefalografu, artefaktů EEG signálu, frekvenčních pásem EEG signálu až po jeho možné zpracování. Dále je zde rozebrán pojem mentální únavy a možnosti její detekce v EEG signálu. Následně jsou zde popsány principy vyšších statistických metod PCA a ICA a konkrétní možnosti dekompozice EEG signálu pomocí těchto metod, ze kterých byla vybrána metoda skupinové prostorovofrekvenční ICA jako vhodná metoda pro selekci dílčích oscilačních zdrojů v EEG signálu V další části je popsán způsob akvizice dat, návrh řešení za pomoci vybrané metody a popis implementovaného algoritmu, který byl aplikován na reálná 256-svodová skalpová EEG data nasnímaná při plnění blokového úkolu zaměřeného na testování pozornosti subjektů. Dekomponován byl absolutní a relativní výkon EEG signálu. Z dosažených výsledků pozorujeme, že fluktuace prostorovofrekvenčních vzorů relativního výkonu (zejména pro theta a alfa pásma) mnohem více signifikantně korespondují se změnou reakčního času a s chybovostí subjektů plnících úkol. Tato dosažená pozorování se jeví poměrně konzistentní s dříve publikovanou literaturou a aktuální studie ukazuje, že prostorovo-frekvenční ICA je schopna slepě izolovat prostorovo-frekvenční vzory, jejichž fluktuace jsou statisticky signifikantně korelované s parametry (reakční čas, míra chybovosti) plynoucími přímo z plnění daného úkolu.
|
|
|
Frekvenční analýza EEG signálu pro detekci bdělosti mozku
Pohludka, Aleš ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Potočňák, Tomáš (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na základy elektroencefalografie, způsob měření elektroencefalogra- fických signálů, jejich zpracování a především interpretací signálu ve frekvenční a časově- frekvenční oblasti za účelem detekce mentální únavy jedince. Je diskutována mentální únava a její příčiny, důsledky a souvislost se senzoricko-kognitivním systémem a prováza- nosti s pamětí. Jsou popsány základní mezinárodní zapojení pro standardizované měření EEG signálů ze skalpu hlavy a experimenty, které vedou k navození mentální únavy. Na základě těchto vědomostí byl realizován vhodný experiment pro navození takovéhoto stavu. Celkem ho podstoupilo deset subjektů na měřícím zařízení GES 410MR od firmy EGI v laboratorních podmínkách. Data se analyzovala hlavně pomocí S-transformace a Hilbert-Huangovy transformace představující dva nejmodernější odlišné přístupy k časově-frekvenční analýze. Výsledkem práce je zhodnocení stavu mentální únavy v zá- vislosti na chybovosti v úkolu a čase.
|
|
|
Subjektivní vnímání únavy sester na oddělení s Covid-19 pozitivními pacienty.
Vosátková, Laura ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pracovní zátěží sester pečujících o COVID-19 pozitivní pacienty. Cílem dotazníkové šetření bylo zjistit míru pracovní zátěže těchto sester a zjistit, zda míra pracovní zátěže oddělení Covidového typu převyšuje míru pracovní zátěže standardního neCovidového oddělení. Sběr dat probíhal na lůžkových, JIP a ARO odděleních benešovské nemocnice Rudolfa a Stefanie, která pečovala o COVID-19 pozitivní pacienty. Dotazníkové šetření probíhalo od listopadu 2021 do ledna 2022. Cílovou skupinu respondentů tvořily praktické a všeobecné sestry. Pro zpracování dat byl použit datový list vytvořený programem Microsoft Excel, pro základní statistické analýzy a vytvoření tabulek četností program STATISTICA CZ 12. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že podíl, resp. míru subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly přetížení uvedlo 73,44 % respondentů. Podíl subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly monotonii uvedlo 90,63 % respondentů. Podíl kombinace subjektivních prožitků přetížení a monotonie uvedlo 67,19 % respondentů. Pracovní zátěž na oddělení s COVID-19 pozitivními pacienty nepříznivě prožívalo 20,31 % respondentek a 1,56 % respondentů. Lze usoudit, že při výkonu práce pocit časové tísně je přítomný na standardních neCovidových odděleních i...
|
|
|
Detekce bdělosti mozku ze skalpového EEG záznamu za pomoci vyšších statistických metod
Semeráková, Nikola ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Labounek, René (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje detekci bdělosti mozku ze skalpového EEG záznamu pomocí vyšších statistických metod. Součástí práce je popis elektroencefalografie, od způsobu geneze signálu, snímání, elektroencefalografu, artefaktů EEG signálu, frekvenčních pásem EEG signálu až po jeho možné zpracování. Dále je zde rozebrán pojem mentální únavy a možnosti její detekce v EEG signálu. Následně jsou zde popsány principy vyšších statistických metod PCA a ICA a konkrétní možnosti dekompozice EEG signálu pomocí těchto metod, ze kterých byla vybrána metoda skupinové prostorovofrekvenční ICA jako vhodná metoda pro selekci dílčích oscilačních zdrojů v EEG signálu V další části je popsán způsob akvizice dat, návrh řešení za pomoci vybrané metody a popis implementovaného algoritmu, který byl aplikován na reálná 256-svodová skalpová EEG data nasnímaná při plnění blokového úkolu zaměřeného na testování pozornosti subjektů. Dekomponován byl absolutní a relativní výkon EEG signálu. Z dosažených výsledků pozorujeme, že fluktuace prostorovofrekvenčních vzorů relativního výkonu (zejména pro theta a alfa pásma) mnohem více signifikantně korespondují se změnou reakčního času a s chybovostí subjektů plnících úkol. Tato dosažená pozorování se jeví poměrně konzistentní s dříve publikovanou literaturou a aktuální studie ukazuje, že prostorovo-frekvenční ICA je schopna slepě izolovat prostorovo-frekvenční vzory, jejichž fluktuace jsou statisticky signifikantně korelované s parametry (reakční čas, míra chybovosti) plynoucími přímo z plnění daného úkolu.
|
|
|
Frekvenční analýza EEG signálu pro detekci bdělosti mozku
Pohludka, Aleš ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Potočňák, Tomáš (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na základy elektroencefalografie, způsob měření elektroencefalogra- fických signálů, jejich zpracování a především interpretací signálu ve frekvenční a časově- frekvenční oblasti za účelem detekce mentální únavy jedince. Je diskutována mentální únava a její příčiny, důsledky a souvislost se senzoricko-kognitivním systémem a prováza- nosti s pamětí. Jsou popsány základní mezinárodní zapojení pro standardizované měření EEG signálů ze skalpu hlavy a experimenty, které vedou k navození mentální únavy. Na základě těchto vědomostí byl realizován vhodný experiment pro navození takovéhoto stavu. Celkem ho podstoupilo deset subjektů na měřícím zařízení GES 410MR od firmy EGI v laboratorních podmínkách. Data se analyzovala hlavně pomocí S-transformace a Hilbert-Huangovy transformace představující dva nejmodernější odlišné přístupy k časově-frekvenční analýze. Výsledkem práce je zhodnocení stavu mentální únavy v zá- vislosti na chybovosti v úkolu a čase.
|
host ::
RSS.